close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

5th Blame - Nightmares

16. ledna 2010 v 16:16 | Bloodthirsty Freak |  Blame
Po delší době další kapitola + nová upoutávka. Snad se vám líbí :) (teď myslím oboje)

Popravdě řečeno jsem dlouho hledala song, který by se k tomuto dílu hodil,
jediný, který mě napadl byl právě tento. Asi kvůli tomu názvu, nevím...



Seanova hlava těžce dopadla na polštář. Byl vděčný, že ho matka ušetřila zbytečných otázek a jen se na něj mile a povzbudivě usmála. To ona uměla. Proto ji měl rád mnohem více než otce. Otce, kterého skoro celé dny neviděl a když už ano, jen se zajímal o jeho známky nebo si s něčím lámal hlavu. Vlastně by mu nevadilo, kdyby byl jen on s matkou... Zamručel a protřel si dlaněmi obličej. Neměl by takhle uvažovat. Musí být vděčný za to co má.

Tahle myšlenka ho přivedla k Frankovi. Na chvíli se zarazil a jen hleděl na strop nad sebou. Trochu svraštil obočí. Nevěděl co přesně si má o něm myslet. V jeho blízkosti se cítil nesvůj a pořád se na něho musel dívat. Zatímco teď, byl dost na vážkách. Se zívnutím se přetočil na druhý bok.

,,Ráno moudřejší večera," zamumlal. Hned na to se uchechtl.
,Fakt blbé přísloví,' pomyslel si a za chvíli se nechal unášet spánkem...

* * *
Propiska líně klouzala po papíru. Místo poznámek tvořila divné až nesmyslné obrazce. Ruka podepírala těžkou hlavu, víčka také ztěžkla a co chvíli spadla. Sean se ještě nikdy necítil tak unavený. Celou noc ho pronásledovaly ty nejdivnější a nejhrůznější noční můry, které kdy měl. Proto usoudil, že bude lepší probdít noc. Bohužel nedomyslel, že ve škole se bude jen tak tak držet nad propastí spánku. Hlas učitelky se pomalu ztrácel, obraz před ním se zatemňoval...

Tma. Všude okolo byla černá, hustá tma. Nasucho polkl. Objevily se v ní trhliny. Nechápavě se na ně podíval a raději couvl. Uvědomil si, že ať se pohybuje kamkoliv, pořád je na tom stejném místě. Přeběhl mu mráz po zádech. Praskliny se pomalu zformovaly do obličejů. Bylo jich tolik. Jejich oči byly naprosto prázdné, ústa se prolnula ho škodolibého úsměvu. Smály se. Jejich výsměšný, zvonivý smích se Seanovi odrážel v hlavě, jako míček ze stěny na stěnu. Měl pocit, že každou chvílí z toho zešílí.

This empty laughter has no reason

V tu chvíli smích ustal. Obličeje jakoby ustoupily. Před ním se objevily dvě ležící těla. Nehýbala se, nejevila žádné známky života. Sean k nim pomalu přistoupil. Stáhly se mu všechny vnitřnosti. Byl to Adam a Frank... jejich obličeje byly zašpiněné od krve a hlíny, ozdobené mnohými škrábanci. Jejich lesklé oči na něho upřeně hleděly.

I see the bloodlust in their eyes

Celé tělo se mu neovladatelně roztřáslo. Nebyl schopný se pohnout. Něco ho donutilo sklopit pohled. Zvedl dlaně a podíval se na ně. Krev. Červená tekutina byla potřísněna na jeho dlaních. Byla všude. Na jeho oblečení, na jeho obličeji, cítil jak si v ní máči podrážky bot, jak z jeho prstů kape do obrovské louže kolem mrtvol. V hlavě se mu odrážel jeho vlastní řev...

I don't believe that this has happened

Sean se s křikem probral a málem spadl ze židle. Když zjistil, že už není obklopen tmou, přestal křičet. Po spánku mu stekla kapka potu. Třásl se po celém těle. Všiml si, že někdo ho drží za rameno. Otočil se. Byla to učitelka. Utrápeně a naštvaně se na něj dívala. Ostatní na něho vyděšeně, pobaveně a místy i strarostlivě upírali zrak.

He wakes up haunted with voices in his head

,,Seane, jsi v pořádku?" Sean si dával na čas s odpovědí.
,,Já... jo. Jen... noční můra. V noci jsem nespal a..."
,,Takže ty jsi usnul v mé hodině?!"
,,Sakra," zamumlal. Měl si raději něco vymyslet...

* * *

Všichni se v hlučném davu vytratili z učebny, jen co se zvonek rozdrnčel. Jediný Sean s povzdechem házel učebnice a sešity do tašky. Prsty se mu třásly, takže mu učebnice vyklouzávaly z rukou. Žaludek se mu sevřel pokaždé, když si vzpomněl na onu noční můru. Ještě nikdy v životě neměl tak živý sen. Na chvíli se zastavil a podíval se na své dlaně. Vybavil si ten moment, kdy je viděl celé od krve. Přeběhl mu mráz po zádech.

Somebody get me through this nightmare

,,Seane?" Sean překvapeně vyjekl. Uviděl nad sebou jeho třídní učitelku. ,,Uhm, promiň nechtěla jsem tě vylekat... pomohl bys mi odnést něco ke mně do kabinetu?"

Jen mlčky přikývl. Tašku si přehodil přes rameno a přebral hromádku opotřebovaných, tlustých knih.

* * *

Sean položil knihy na psací stůl.

,,Naschle," zamumlal, chystaje se ke dveřím.
,,Počkej!" Sean zastavil, otočil se na ženu, která si nervózně hrála s prsty, ,,víš... vlastně jsem si s tebou chtěla promluvit. Měl by jsi chvilinku?"

Pokrčil nezaujatě rameny. Sedl si do křesla a sledoval učitelku, která se pomalu usadila naproti něj.

,,Eh, jak jen začít..," natočila si pramínek tmavých vlasů na prst, zatímco zamyšleně svraštila obočí, ,,víš Seane, už co jsi se přistěhoval jsem si všimla, že, ehm... jsi moc nezapadl. A dnes jak jsi usnul..."
,,Za to se skutečně omlouvám, bylo to poprvé co se mi něco takového sta-," skočil jí do řeči, avšak ona ho mávnutím ruky umlčela. Trochu se pousmála.
,,O to ani tak nejde - vzadu neustále někdo chrápe nebo mluví. Jenže... když jsi usnul... začal jsi mluvit. Říkal jsi něco jako... ,to jsem nemohl být já, to není má vina' a pak jsi začal hrozně křičet. V životě jsem neslyšela někoho tak křičet," na chvíli se odmlčela. Sean na ni nevěřícně hleděl. Soucitně mu položila dlaň na rameno.
,,Poslyš Seane, tohle neříkám jako tvá třídní učitelka, ale jako někdo, kdo má o tebe starost. Jestli máš nějaké starosti nebo problémy... chci abys věděl, že vždy můžeš jít za mnou, ano?"
Sean lehce přikývl. S tichým ,naschle' se zvedl a odešel. Opřel se zády o stěnu a zhluboka si povzdechl. Opět se podíval na své dlaně. Nechápal to.

,Má vina? Co jsem mohl udělat, že jsem se cítil tak hrozně... Proč bych se měl za něco obviňovat? Bože, chci to vůbec vědět?"

Polkl. Mohl ten sen znamenat něco víc...?


Words by Green Day, The Blackout and Three Days Grace
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Loree Loree | Web | 16. ledna 2010 v 17:30 | Reagovat

Prvně bych chtěla moc poděkovat za pochvalu :) Fakt mě to potěšilo :)
No, tenhle díl byl vážně naprosto úžasný, úplně mě dostalo to s tím snem! Fakt bomba!

2 zero zero | 17. ledna 2010 v 20:11 | Reagovat

upoutávka..je užasná a ten komix taky užasny..začíná to bejt napínaví ;)

3 sykorajakub sykorajakub | E-mail | Web | 17. ledna 2010 v 21:37 | Reagovat

užasný....strašně hezky píšeš

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.