close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

12.part of St.Jimmy

10. ledna 2009 v 0:30 | Your fuCking MiMi^^ |  St.Jimmy
další část :) Předem chci říct, že jsem zvyklá psát povídky bez fotek a ty povídyk bývají takové... uhm... "divné". Tento díl je také "divný" a možná takových to dílů bude více. Tentokrát jsem vybrala song "Boulevard Of Broken Dreams" ♥. Nedávám ho sem proto, že je takový "známý", ale kvůli jeho textu. Protože tento song je vážně nádherný a k tomuto dílu se hodí. Pokud najdete v překladu chyby - omlouvám se, má angličtina není nic dokonalého :P enjoy it" P.S. tato upoutávka se mi hrozně líbí :D


Green Day - Boulevard Of Broken Dreams

Jako obvykle jsem šel… ehm, kam že jsem to vlastně šel? Zastavil jsem se. Už ne jednou se stalo, že jsem šel a šel, ocitl se na neznámém místě a musel volat matku. Chodím, uklidňuje mě to. Ne, ne proto že si "potřebuju srovnat myšlenky v hlavě".
Nemám zapotřebí si něco rovnat, jen začínám mít poslední dobou všeho plné zuby. Matka pořád mluví o dítěti, Brad si ze mě utahuje. I Maxe a Kathleen začínám mít po krk. Kathleen si našla kluka… dobře, přeju jí to, ale nemluví o ničem jiném. Co udělal, řekl, jaký je, jak je chytrý, jak je úžasný… Max na tom není o nic líp, taky si našel holku. Nejen že mluví pořád o ní, ale ještě na mě naráží, jestli jsem si někoho našel. A tak jediný okamžik, kdy mám od všeho klid je, když jdu někam daleko do neznáma…

I walk a lonely road (kráčím liduprázdnou cestou)
The only one that I have every known (jedinou, kterou jsem kdy znal)
Don't know where it goes (nevědět kam jde)
But it's home to me and I walk alone (ale je to pro mě domov a jdu sám)


Ale kde jsem to skončil? Och ano… Zastavil jsem se a rozhlédl se kolem sebe. Polkl jsem. Skousl jsem si ret a začal přemýšlet, kde bych se přibližně mohl v této chvíli nacházet. Ok, zachovej klid Jimmy… máš dvě možnosti. Buď se někoho zeptáš, kde to ksakru jsi nebo půjdeš dál. Podíval jsem se okolo sebe. Nikdo. Takže vítězí možnost číslo dva.
Neušel jsem ani 10 metrů a ocitl se před nějakou zpustlou ulicí. V něčem mi připomínala tu naši, ale tahle byla mnohem víc zdevastovaná. Jakoby se všechno to špatné stáhlo do tohoto bodu. Udělal jsem jeden krok a v tom momentě mnou projel děsivý mráz. Okna byla zadělaná, popřípadě rozmlácená a venku ani noha. Bylo tu mrazivé ticho, skoro až mrtvé…

I walk this empty street (jdu touto opuštěnou ulicí)
On the Boulevard Of Broken Dreams (širokou ulicí zlomených snů)
Where the city sleeps (kde město spí)
and I'm the only one and I walk alone (a já jsem pouze jediný a jdu sám)

Nadechl jsem se a učinil další krok. Opět se ozval děsivý mráz. Pohledem jsem zkoumal všechny domy. Jakoby tu snad už roky nikdo nežil. Zaslechl jsem něčí kroky, otočil jsem se, ale nikoho nespatřil. Narovnal jsem se a chtěl jít dál svou cestou, ale když můj pohled zavadil o něco neznámého co se skrývalo za okny jednoho z mnoha starých domů, zastavil jsem se. Chvíli jsem stál a hleděl do onoho bodu. Nakonec jsem sebral odvahu a přistoupil blíže k oknu. Teprve teď jsem rozpoznal zeleně zářící oči. Zavřel jsem a zase otevřel oči, v tom momentě ony oči zmizely. Projel mnou už známý mráz. Znovu jsem se rozhlédl, ale opět nikoho nespatřil. Přece není možné aby tady nikdo nebyl. Připadal jsem si jak přízrak, co osamocen kráčí touto ulicí.

Read between the lines (čti mezi řádky)
What's fucked up and everything's alright (co je v prdeli a všechno je v pořádku)
Check my vital signs (zkontrolovat mé vitální funkce)
To know I'm still alive and I walk alone (abych věděl, že jsem stále naživu a jdu sám)


Zamotala se mi hlava. Zvedl jsem pohled k oslepujícímu slunci. Vzduch mi připadal neskutečně těžký a všechno až moc barevné a veselé. Dostal jsem chuť se otočit a vrátit se zpět do oné ponuré ulice. Zavřel jsem oči, zhluboka se nadechl a pokračoval dál svou cestou.
Prodral jsem se davem a schytal za to pár ne hezkých komentářů. I přesto, že jsem se nacházel v centru města a kolem mě byly davy lidí, jsem měl pocit, že tu jsem sám. I přesto, že ke mně doléhaly hlasy a kroky ostatních, jsem měl pocit, že je tu hrozné ticho. Všichni jakoby byli někde daleko ode mě.

My shadow's the only one that walks beside me (můj stín je pouze jediný, který kráčí vedle mě)
My shallow heart's the only thing that's beating (mé slabé srdce je jen věc která bije)
Sometimes I wish someone out there will find me (někdy si přeji někoho z venku kdo by mě našel)
'Til then I walk alone (do té doby jdu sám)


Unaveně jsem si sedl na nejbližší lavičku, kterou jsem spatřil. Protřel jsem si oči a zadíval se na měsíc. V kapse mi zavibroval mobil. Já mám mobil? Zaklel jsem sám pro sebe a vytáhl ho z kapsy. Otevřel jsem zprávu a do očí mě udeřil následující text - KDE JSI?! Někdy si přeju, aby neexistovaly matky. Rychle jsem napsal odpověď, tedy že nevím a odeslal ji. Netrvalo ani minutu a měl jsem příchozí hovor. ,,No, čau mami." ,,Kde proboha jsi?! Víš jaký jsem měla o tebe strach?!" doslova zařvala na mě, takže jsem byl nucen mobil odtáhnout od mého ucha. ,,Mami, já NEVÍM. Kdybych to věděl, asi bych byl už dávno doma." ,,Nebuď drzý. Raději se podívej kde jsi." Zasyčela na mě a já si povzdechl. Vstal jsem a chvíli se toulal po různých ulicích, dokud jsem nenašel název města a ulice. Nadiktoval jsem je matce a ta slíbila, že za chvilku bude u mě. Sedl jsem si na patník a dal obličej do dlaní. Ovál mě studený vítr. Kolena jsem si přitiskl k hrudi a v této poloze vyčkával na matku…

Škubl jsem sebou, když se ozvalo zatroubení. Zvedl jsem hlavu a spatřil naštvanou matku v autě. Vstal jsem a nastoupil do auta, mezi mnou a matkou se rozhostilo nepříjemné ticho. ,,Tak tohle musí přestat!" ,,Co? Vztah mezi tebou a Bradem? Naprosto souhlasím. Už delší dobu jsem si říkal, že vám to moc neklape a…" ,,Jimmy, nech toho. Už víc jak týden se touláš po celém New Jersey. A to není zrovna dvakrát bezpečné město. Takže mi slib, že už toho necháš." Nechápavě jsem na ní hleděl. ,,Mami, je mi sedmnáct. Nechci po tobě abys pro mě jezdila nebo na mě dávala pozor jak na malé.." ,,Ano je ti ještě sedmnáct, takže ještě pořád nejsi zletilí. Navíc vždycky jsi byl a budeš můj syn, tak toho už nech." Tímto debata skončila a matka nastartovala. Opřel jsem si hlavu o okénko a zavřel oči.

I'm walking down the line (kráčím k jihu po dráze)
That divides me somewhere in my mind (jenž mě dělí někde v mé mysli)
On the border line (na hranici)
Of the edge and where I walk alone (hrany a kde jdu sám)

I walk alone
I walk alone

text: Green Day - Boulevard Of Broken Dreams *u prvních dvou fotek je text seřazen za sebou tak, jak jde ve skutečnosti. Zbytek je pomíchán

THE END OF 12.PART
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mišin@ Mišin@ | Web | 10. ledna 2009 v 9:12 | Reagovat

Božííí :):)Chudák

2 Dedola Dedola | Web | 10. ledna 2009 v 10:31 | Reagovat

Tenhle komix prostě žeru ! Pokračko

3 Aja_de_haluz-YoUr SB <3 Aja_de_haluz-YoUr SB <3 | Web | 10. ledna 2009 v 10:42 | Reagovat

Uplne super komix x_U

4 basa basa | 10. ledna 2009 v 12:29 | Reagovat

supeeeeeeeeeeeeeeeeer

5 LilinQa LilinQa | Web | 10. ledna 2009 v 13:54 | Reagovat

super díl ;-) a písnička taky, máš vkus ;-)

6 Monyska Monyska | Web | 10. ledna 2009 v 19:46 | Reagovat

neuvěřitelně úžasný, fakt máš talent

7 Sabx Sabx | Web | 11. ledna 2009 v 19:08 | Reagovat

Krásný :)

8 sabinka sabinka | 2. února 2009 v 23:01 | Reagovat

úžasný!

9 Loreena.Rose Loreena.Rose | E-mail | Web | 8. dubna 2009 v 11:37 | Reagovat

Naprosto dokonalý :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.